Kudowa nebo Chudoba

Datum přidání: Sep 26, 2012 1:55:19 PM

Otevírám prostor pro zajímavé téma. Pokud budete chtít reagovat, pište na zus.hronov@tiscali.cz . Josef Vlach

Dobrý den! Právě jsem dočetl článek Polsko patřilo Dechovému orchestru mladých (autoři Pavlína Vlachová, Jakub Čeřovský), který byl otištěn v Deníku dne 6. září 2012. Blahořeji k propagaci české hudby a Vašich souborů v Polsku. Má to jistě velký význam i pro posílení zájmu o studium hudebních oborů na Vašich školách. V článku mě však velmi zamrzelo, že autoři v českém textu, zaměřeném na českého čtenáře, použili polské názvy měst Kudowa-Zdrój a Kłodzko. Zřejmě nevědí o existenci českých exonym těchto míst, která byla po staletí používána našimi předky a jsou i v dnešní době běžná v textech našich historiků a těch, kteří jsou hrdí na český jazyk. Jsou našim jazykovým a kulturním dědictvím a bohatstvím. Napsali by autoři také, že soubory vystupovaly ve  Wien, Dresden, Paris?! Je to o to smutnější, že Vaše školy působí  v kladském pomezí, kde lidé velmi dobře znají české názvy Lázně Chudoba a Kladsko. Něco jiného by bylo, kdyby se autoři článku obraceli na polského čternáře. Pokud by se chtěli více dozvědět o používání českých exonym, doporučuji  příručku "Index českých exonym = List of Czech exonyms : standardizované podoby, varianty / Beránek, Tomáš".  Nebo si to mám vysvětlit tak, že se snažili nedůstojně podlézat Polákům? I to je neblahá česká vlastnost na úkor národní hrdosti. Poláci všude ve svých textech využívají svých exonym, pokud je mají, např. Jadę do Ołomuńca, Pilzna, Pragi, Hradca Kralowe, Aderszpachu apod. Přesvědčte se o tom v nabídkách zájezdů do Čech v lázeňském parku v Chudobě nebo Dušníkách!!! Doufám, že mou připomínku přijmete, je míněna upřímně. Narodil jsem se před 85 lety v kladském pomezí, žiju stále zde a mrzí mě tento projev odrodilství! Uráží to i kladské Čechy, kteří po 2. světové válce museli opustit tzv. Český koutek v okolí Chudoby a dnes žijí mezi námi.

Zdraví F. Pilz,  Nové Město nad Metují

Osobně nemám ujasněný názor na tento „problém“. Je pravda, že běžně používám Chudoba, ale třeba Kladsko spíše použiji pro region než pro město. Vratislav už je někdy i pro mne matoucí. Z toho mi vyplývá, že se vzdáleností se mění pohled na věc. Města jako Paříž, Vídeň, Drážďany jsou v jiném postavení. Osobně ale nemám problém ani s jejich názvem v originální řeči. V dokumentech typu výroční zprávy nebo informací na webu používám polské názvy i v případě blízkých polských měst. A to proto, že je tak jednoznačněji označeno místo i pro nemístního čtenáře, mimo jiné třeba pro Českou školní inspekci. Možná to není tak vlastenecké, a mrzí mne, pokud se to někoho dotýká. Myslím však, že to není zásadní problém v otázce soužití mezi Čechy a Poláky.

Josef Vlach, ředitel ZUŠ Hronov

Vážený  pane řediteli, jsem rád, že jste mi odpověděl a sdělil svůj názor na mou připomínku. Máte pravdu, že nejde o zásadní problém vztahů mezi Čechy a  Poláky. Přesto jsem přesvědčen, že jde o určitou nevyváženost těchto vztahů.

K tomu je nutný  pohled do jejich minulosti. Už Kosmas ve své kronice z počátku 12. století uvádí název sídla Kladsko, čili jde o nejstarší označení města. Území se historicky od doby Jiřího z Poděbrad nazývá Hrabství kladské.  Názvy jako Paříž, Vídeň apod. si přetvářeli naši předkové v duchu češtiny, zatímco zeměpisné názvy v oblasti Kladska  a Slezska jsou  původní české. Teprve anexí těchto historických zemí Pruskem po slezských válkách v poloovině 18. století došlo k vytvoření německých názvů: Bad Kudowa, Glatz, Breslau. Po 2. světové válce byla na postupimské konferenci celá oblast předána Polsku. Pak vznikly nové polské názvy: Kudowa -Zdrój (z německého Bad Kudowa překladem Bad = lázně = zdrój, Kudowa  - ponechali německé znění!), Kłodzko doslovným překladem z českého Kladsko (kláda = kłoda). Vratislav byla podle tradice založena českým knížetem Vratislavem I. a dostala po něm jméno. Polští filologové nejdříve přejali český název Wrocislav, později zkrátili na Wrocław. Pokud jde o čtenáře, který by se neorientoval, jak píšete, doplní se úřední polský název  v závorce. Stejnou praxi zavedli i Poláci a Němci. V úředních oficiálních  textech se používá úřední název (jízdní řády, letiště, i Vámi uváděné zprávy pro školskou správu). Takovýto postup je doporučován OSN. Pro zajímavost uvedu, jak Němci lpějí na svých exonymech: jedete-li z SRN nebo Rakouska, až na hranice jsou na směrovkách názvy Prag, Pilsen, Reichenberg, Gablonz. Brünn. Stejně tak v jejich propagačních turistických materiálech. A  české názvy jsou event. uvedeny v závorce. Shrnuji :Záleží  na českém mluvčím, nakolik si váží mateřského jazyka a historie národa, aby zvolil v komunikaci s českým příjemcem informace buď exonym nebo úřední název. Pro zajímavost: v reportážích z mistrovství Evropy ve fotbale došlo v České televizi k dohodě, že všichni reportéři budou jednotně používat název "Vratislav"! Kdo jiný nežli my učitelé bychom měli udržovat toto povědomí, jde o kulturní a jzykové bohatství, které nám zanechali generace našich předků! Pro zájemce je na internetu množství informací o užívání exonymů, o českých menšinách v Polsku, o česko-polských vztazích, o historii Kladska a Slezska ve vztahu k ČR.

P. S.: O problematiku českopolských vztahů se zajímám od studentských let, tj. od 2. světové války. Jeden rok jsem dokonce pracoval na menšinové české škole v Chudobě. Měli jsme 160 žáků - dětí kladských Čechů (autochtonů!).  Během 5 let se podařilo polské administrativě vytvořit tak nepříznivé podmínky, že česká menšina po tisícileté existenci českého osídlení (tzv. Český koutek) zmizela!  Nedávno minulým vztahům můžeme z české strany Polákům vytýkat mnohé: v r. 1934 polská vláda uzavřela smlouvu o neútočení s nacistickým Německem, Benešovu nabídku vytvořit spojenectví proti hitlerovské agresi odmítla, v říjnu 1938 spolu s Wehrmachtem obsadila polská armáda české Těšínsko, Spiš a Oravu. Po válce hrozil dokonce ozbrojený konflikt, který byl ukončen na nátlak Moskvy až smlouvou o přátelství z března 1947. Od r. 1945 polští historikové zkreslovali dějiny Kladska v tom smyslu, že "spravedlností historie" se Kladsko v r. 1945 vrátilo k mateřské zemi  S tím souviselo i potírání českch názvů obcí v Kladsku a ve Slezsku. A Češi se podřídili. V současné době je toto falšování překonáno spoluprací odborníků-historiků obou zemí. Dnes je k dispozici dostatek literatury, kde je možné se poučit. Jsem přesvědčen, že užívání českých exonym je projevem rovnoprávného postavení našich národů, a to platí především pro Kladské pomezi, kde žijeme. Čtenáři děl A. Jiráska (U nás: Bor = Błędne skały, Husitský král, Na hranicích atd.)  Němcové (Babička: Kladsko, Nisa) , K. Čapka (Velká pohádka doktorská: Hejšovina-Szczeliniec Wielki)) J. Š. Kubín (Kladské povídky) J. Jech: (Lidová vyprávění z Kladska), Koudelková:(Čtení o Českém koutku, vyd. 2011)a dalších autorů se setkávají pouze s českými názvy. Znovu opakuji: jde o kulturní a jazykové bohatství, které jsme zdědili po předcích a které máme povinnost uchovávat a předávat našim potomkům. V novém školním roce přeji Vám i celému kolektivu školy hodně úspěchů. Byl bych velmi potěšen, kdybyste se stali i Vy obhájci českého místního názvosloví v Kladsku a ve Slezsku.

S pozdravem F. Pilz

Ještě zajímavou poznámku: za Protektorátu jsme museli v českých textech psát oficiální německé názvy měst, např. Jedeme do München, Köln, Berlin, Wien! Znělo to nečesky. Pokud se mohly zpočátku používat předválečné učebnice, musela se česká exonyma začernit a nad ně napsat německé názvy. Stejně tak vycházejí české věty, když v nich používáme oficiální polské názvy, jenom to nezní tak drasticky jako tehdy názvy německé.

Zdraví F. Pilz

Vážený pane Pilzi,

 chtěl bych reagovat na Vaši připomínku, která dorazila na e-mail ZUŠ Hronov a týkala se použití českých exonym polských měst Kudowa-Zdrój a Kłodzko, ve článku s názvem „Polsko patřilo Dechovému orchestru mladých!“ (Pavlína Vlachová, Jakub Čeřovský).

 Nejprve bych Vás chtěl upozornit, že ani jeden z nás není profesionální novinář či spisovatel, ale oba jsme pouze studenti středních škol. Osobně studuji na Obchodní akademii v Náchodě a se psaním do novin nemám nikterak velké zkušenosti. Vaše připomínka mi ovšem není lhostejná, a proto se Vám pokusím nastínit svůj názor na danou věc.

 Zcela chápu Vaše rozhořčení nad polskými názvy těchto měst. Věřím, že člověk jako Vy, který z těchto míst pochází, může mít s publikováním těchto názvů určitý problém. Ovšem zkuste se vžít do mé situace. Jsem student, je mi 18 let a ve svém volném čase hraji v dechovém orchestru. Byl jsem se svou přítelkyní požádán o napsání článku do místních novin. Opravdu si myslíte, že jsme se snažili nedůstojně podlézat Polákům? Prosím, nebuďte naivní.

 Chápu, že užívání českých exonym je věc velmi důležitá, a to hlavně pro český jazyk. Věřte, že nejsem jeden z těch, kteří by zarputile zastávali a využívali anglické, německé či jiné cizojazyčné výrazy v běžné mluvě, ba naopak rád nazývám věci pravými českými jmény.

Je pravda, že článek byl publikován v českém textu, pro české čtenáře, ale je třeba si také uvědomit, kým byl článek publikován. Jsme mladí lidé, z čehož vyplývá, že se i mezi mladými pohybujeme. Můžu Vám z osobní zkušenosti garantovat, že 99% mých vrstevníků, které znám, by použilo, ať již v psaném nebo v mluveném textu, název Kudowa nikoli Chudoba. A troufnu si říci, že v případě publikování názvu Chudoba, by mnoho lidí nemělo ani tušení, kde jsme to vlastně hráli, a to je dost zásadní problém. Takový článek by absolutně ztratil význam.

 Přiznám se, že tento pojem je pro mě zcela nepřirozený a neslýchám ho ani ve svém okolí, natož od svých rodičů či prarodičů. Vím o jeho existenci, ale nikdy jsem neměl potřebu ho použít nebo se snad zajímat o jeho minulost.

 Dalším problémem je, že pro nás jsou tyto názvy možná známé, ale jsou známé i pro lidi, kteří nejsou z tohoto regionu? Je tomu také tak? Já bych řekl, že rozhodně není. Navíc si myslím, že čím hlouběji bychom se vydali do vnitrozemí Polska, tím více bychom naráželi na města, pro která česká exonyma ani neexistují nebo je lidé nemají ve svém podvědomí. Možná se mýlím a jsem jen neznalý člověk, ale mám tento pocit.

Nechci Vás nějak urazit, ale je třeba si uvědomit, že žijeme v 21. století a neubráníme se používáním cizích názvů. Na závěr bych rád dodal, že jsem celou situaci konzultoval se svými známými, kamarády, rodinou i učitelkou českého jazyka na mé škole a nikdo s užitím polských názvů problém neměl.

 S pozdravem,

 Jakub Čeřovský

Dobrý večer! 

Znovu jsem pročítal naši korespondenci, ve které jste reagovali na můj dopis o českých názvech v Kladsku. Našel jsem i Vaše uveřejnění na internetu a jsem rád, že se tak stalo, i když pochybuji. že je bude někdo číst.  K problematice se 27. června 2012 v Mladé frontě vyjádřil p. Pavel Bělobrádek z Náchoda (předseda  KDU-ČSL). Jeho článek najdete na internetu pod jeho jménem a titulem "Kladsko, Chudoba, Vratislav".

V roce 2010 natočil David Vondráček dokumentární film "Sbohem, Český koutku". I ten najdete na internetu pod heslem autora. Neznám nikoho z těchto osobností, materiály jsem  našel náhodou, ale potěšily mě. Ukázalo se, že nejsem zdaleka sám, koho trápí nezájem o nedávnou tragickou minulost našich krajanů v blízkém sousedství Jiráskova kraje. Byl bych velmi rád, kdybyste si příslušné stránky našli, přečetli si je a upozornili na ně v okruhu své působnosti, svých známých, popř. každého, koho tyto otázky zaujmou.  Především v našem příhraničí bychom neměli zapomenout, k jakým událostem po válce těsně za našimi hranicemi došlo. Hezké dny přeje F. Pilz

Dobrý večer!

Asi Vás zklamu, ale já se zřejmě nechci více zabývat tímto problémem. Za tu dobu, jsem se dostatečně zaměřil na polské názvy, a ať chcete či ne, dle mého názoru polské názvy nad českými převažují. Dovolím si Vás upozornit, že jsou i na autobusových zastávkách v Náchodě na autobusovém nádraží. Musel jsem se pousmát a vzpomněl jsem si nedávno na Vás. Děkuji za Vaši poznámku, ale stále si stojím za svým názorem, že polské názvy jsou v uvedeném textu na místě více než názvy české.

 S přáním hezkého večera,

 Jakub Čeřovský